Zajímavosti a humor
Moje první amerika - jak se vám to stalo?
Příspěvky od počátku až do odpoledne 17. září 2022
-
20. Re: 17. 09. 2022 - 14:16
vladyk (19): to je prave to vtipne, u nekterych si tu historii pamatuji, ale tak u pulky se divim a ziju v domneni, jak jsme je poznal az pres ta auta :)) A zrovna Tebe mam zarazeneho jako starousedlika a autoritu fora, kam jsem vletel jako ucho...ted jsi me fakt dostal :-D -
19. Re: 17. 09. 2022 - 14:13
Caddy (18): no mám pocit, že první, kdo mi tady odpověděl na "panenský" příspěvek, jsi byl taky ty :-D A na první jízdu na sraz, kam se Karkulka soukala přes Votičák mezi čtyřma cadillakama jak taková malá pěstička na voku, jsi mne vytáh taky ty... i když o kurvení se v mým případě nejednalo, takže bych musel do jiný subsubsubrubriky :-)Rubas nema kapsy...
-
18. Re: 17. 09. 2022 - 12:37
Velkej Mara (17): ja jen pro jistotu dodam, ze prsty mam v tech amerikach, tohle zaznelo zvlastne :-D :-D
Asi bychom meli zalozit rubriku "Komu Caddy zkurvil zivot svym prenosem nadseni do amerik" :-D :-D NE kvuli hlazeni ega, ale protoze by bylo fakt zajimave sestavit nejaky "rodokmen", jezto jenom letos se takto ke mne prihlasilo asi pet lidi, kterym jsem ovlivnil mladi a cele nasledne byti :-D A asi je to taky hezky vypovida o tom, ja jsem stary, kdyz mam pod sebou jedno patro MLM :-D Ono by to bylo zajimave nejen u me, ale nejaky celkovy strom, protoze tu jsou daleko vetsi prenaseci viru nez ja :)) -
17. 17. 09. 2022 - 09:19
No tady se nám to pěkně rozjelo.
K amerikám jsem se taky nedostal úplně přímou cestou. Auta mám rád odmalička, navíc díky kámošovi tíhnu k veteránům, dlouho mě ale zajímala jen Evropa. Jak už tady kdosi psal, zámořskou produkci jsem bral jako cosi, co strašlivě žere, neumí to zatáčet, no prostě taková ta dementní klasika. Navíc jsem si ještě někdy ve čtrnácti letech vysnil, že si jednou koupím Tatru 613. Ano, já vím, že je to objektivně vzato krám, ale prostě ji pořád chci, to auto mám u nějakýho důvodu rád.
Na druhým stupni základky a v prvním ročníku na střední jsem ještě ke všemu frčel na tuningu a snil o tom, že budu mít upravenej Citroën BX (ano, béiksko, ne golfa nebo oktávku. Vždycky jsem byl divnej.) A jednou v mým tehdy oblíbeným časopise vyšel článek o Dodgi Charger Petra Landsmanna. Čuměl jsem na to jak žába z kyšky, pročítal to zepředu zezadu a slintal. Tohle bylo paradoxně poslední číslo Autosport a Tuningu, co jsem si koupil. Tuning byl v tu ránu passé. Od té doby mě ameriky prostě dostaly a bylo vymalováno.
Coby už jedinec s vlastními příjmy jsem si na výšce nakonec pořídil dvojkové Camaro, které jsem měl asi dva roky. Ve dvaadvaceti letech jsem si připadal jak král. Jenomže pejcha předchází pád, mladej pane. Příjmy vyschly a chevy musel z domu. Skoro jsem to tehdy obrečel. Ale co, jako životní zkušenost je to fajn. Do toho všeho jsem si našel ženu, které ameriky taky učarovaly (v tomhle má prsty taky Caddy :D), takže i když jsem přišel domů s tím, že by byl k mání Explorer, první dotaz byl na počet válců a ne něco ve smyslu "A to je jako oktávie?"
Takže asi toliko v kostce. :DLibtardi vsech zemi, spojte se!
-
16. Tak já taky :-) 16. 09. 2022 - 21:39
Mě se americký auta nikdy moc nelíbili, na svoje objemy motorů měli směšný výkony a řídili se jako parník. Měl jsem italský auta,Fiata a 3 Alfy. Poslední 156ka mě občas trápila elektrikou, tak jsem se naštval a v Praze s nějakýma bazarníkama ji vyměnil za Jeep Grand Cherokee 4,0 ve kterém něco hučelo. Alfa byla jinak vyvoněná,Jeep byl šrot a já jim blbec ještě doplatil 20 tis :-) No hučelo ložisko na výstupu automatu,tak to šlo opravit za 1200 kč. Než jsem na to přišel,tak jsem rozebral kde co a moc se mi líbilo,jaká je to "kovařina".Měl jsem ho asi pět let. Přišel jsem amerikám na chuť a sháněl něco s 8mi válci. Koupil jsem JGCH 5,2 V8. jezdil,ale nebylo to ono. Mezitím se ke mě dostal Jaguar XJ40, kterej vzhledem připomínal ameriky. Dal jsem ho dohromady,pojezdil a před vánoci prodal na slovensko. S kupcem Jaguára jsme se dohodli,že mu ho mezi svátky hodím k Lanžhotu. Tam mi dal peníze a já pokračoval do Zlatých Klasů na slovač pro Buick Regal,kterej tady už znáte.Kupoval jsem ho za tmy . Vypadal hrozně ,ale měl hezkej interiér. Řekl jsem si,že jestli zavrčí,tak ho beru. Týpek přinesl v pet lahvi benzín,nalil ho do karburátoru a zastartoval. Motor zakašlal a bylo rozhodnuto. Kámoš,co jel se mnou a má servis aut,jen kroutil hlavou,že jsem prdlej. A anabázi s výměnou opraveného Buicku za Oldsmobile v polsku už taky znáte.:-)www.alistrechy.cz V2 a V8 je nejvic
-
15. 16. 09. 2022 - 16:20
Vy to máte všichni nějaký složitý. Jeden borec od nás z vozovny, dnes již nebožtík, koupil trojkový Camaro a vzpomínám si, že mě v tom nejvíc zaujalo, jak jsou tlustý a dlouhý bezramový dveře. Osudem jsem o jednom polovraku Camara, stojícím ve vedlejší čtvrti věděl a nějak se mi ho podařilo koupit. Bylo mi jedno co to je a jak to je, hlavně že to bylo. I když z dnešního pohledu, kupovat auto, který jelo na 3 až 5 válců, brzdilo na jedno kolo, techničák mělo popsanej a už i tak to byl duplikát předchozího TP, a kupní smlouvu jsme s borcem napsali na vytrženej list papíru propiskou... A to ještě jsem 30.12.2008 stál od čtyř od rána frontu na magistrátě, abych se včasným přepisem vyhl o dva dny na to zavedené ekodani.
A tak se dá říct, že jsem chtěl Camaro, koupil Camaro a pořád mám Camaro. Je teda sice asi nejdojebanější v republice, několikrát neznámo jak havarovaný a najeto + 300 tkm po městech jako Praha a Brno, ale svym způsobem je to jako pojízdnej pomník. A co horšího - kdybych se jednoho Camara musel zbavit, paradoxně by šla z domu Z28 a tady ten vergl bych si nechal.1991 Camaro Z28, 1980 Zimmer Golden Spirit, 2000 Astra Bertone Coupe, 1996 Accord Coupe, 1994 Calibra
-
14. Čtení 16. 09. 2022 - 15:37
Jinak tedy musím říct, že se to čte samo. Testování Lincolna "skokem plavmo přes železniční přejezd", nebo "BobAsh mi nabidl ze ze zamori opatri mopara, nacez manzelka reagovala: bud ja a nebo amerika. A tak prisel rozvod, a z Bostonu priplul '71 Imperial LeBaron." To je jak ze Saturnina:-)
Vladyk: Díky. Si to kdyžtak napíšu do životopisu: Zakladatel podrubriky "Moje první amerika." na USMOTORS fóru. Vedle: Držitel diplomu "Kapřík" z plavání a Dvojnásobný přeborník školy v sálové kopané, se to bude krásně vyjímat:-)Catfish Camaro 4th gen 3.8 Convertible aka Calamaro, Buick Lesabre 1997 Custom aka na jmeno ceka, Favorit 136 LS aka Faaavo
-
13. Re: 16. 09. 2022 - 15:27
Chase (12): každopádně jsi založil super subrubriku, tak i když přijdeš v budoucnu o rekord v dálce, teda spíš v délce, zásluhy ti zůstanou :-)Rubas nema kapsy...
-
12. Re: 16. 09. 2022 - 15:24
aspetras (7): Ty bláho, Midtown maddnes, já na to úplně zapomněl, ale to jsem hrál taky a Eldorado se mi líbilo taky nejvíc, spolu teda s Freghtlinerem. To, že se volant otáčel na plný otáčky a ne jako u NFS vždycky maximálně na pár stupňů, to byla pecka:-)
A jinak tě zklamu. NEMÁŠ!
(jsem to hodil do wordu, já mám 1008 slov, ty o stovku míň:-)
BTW. Ještě by mě zajímalo co ti říkal ten Buickař, proč tu Rivieru nemáš brát. Něco konkrétního, nebo jen ve stylu "v týhle době špatný modely" poukazoval na něco konkrétního?Catfish Camaro 4th gen 3.8 Convertible aka Calamaro, Buick Lesabre 1997 Custom aka na jmeno ceka, Favorit 136 LS aka Faaavo
-
11. Re: 16. 09. 2022 - 10:34
petrklm (10):Po autě na zábavu jsem dlouho koukal, ale bylo to spíš platonické. Miluju vítr ve vlasech, takže to muselo být kabrio, ale děti, barák...nebyly prachy. A pak jsem jednou v Mikulově padl na sraz Tater. Tam mi došlo, že roky letí a když se nerozhoupu, nikdy nic mít nebudu. A tak jsem se začal po kabriu dívat. Po amerikách jsem nešel, nic jsem o nich nevěděl. V hledáčky byly Porsche, Mecedes, Audi, Jaguar, jenže slušné auto bylo vysoko přes půl miliónu. To jsem dát nemohl.
Už ani nevím, jak jsem na síti našel poslední Eldorado ze sedmdesátek. Kurva to bylo ono!!!!! Začal jsem hledat, ale všichni mne zrazovali. Pěkné prý dovezu také nad půl mega a levnější bude vrak. Jen jeden člověk mne nezrazoval, Ivo Kunetek. A tak jsem jednou stál před halou v Ostravě, Ivo pomalu otevíral dveře...a furt je otevíral..a když je otevřel, stála tam Vanilka. Vyšla mne tuším na 260 a dnes vím, že jsem měl strašnou kliku. Jasně, něco se muselo udělat, ale zrezlá nebyla, všechno důležité chodilo. Tehdy se ještě amerikami zabývali Marek s Karlem, tak mi vyřešili pár bolístek a po nepředstavitelné dřině opravili i největší problém, vyměnili všechny šrouby držící parohy na bloku (tři byly urvané). Za tohle jim budu navždycky vděčný. A následovalo deset let radostí, srazů, kochání, poznávání nových kamarádů. No občas i nějaké to opravování. Za rozchození původního systému nivelizace zadku jsem na sebe dodnes pyšný.
Roupy mne braly dál, tak se u mne objevil Sixty Special 93, na který jsem padl na švýcarské aukci a dovezl ho (díky Petru Pelechovi). Svezení to bylo úžasné, ale práce na něm bylo trochu víc, Marek s Karlem už měli zájmy jinde a nakonec mne spravování přestalo bavit a oba Cadillaky šly do světa.
No roupy mne ale nepustily, takže jsem se úplně pomátl znovu. Vždycky se mi strašně líbilo jedno auto, hlavně jeho zadek. Corvette C5. A to už je současná historie.
-
10. 16. 09. 2022 - 09:58
Tak koukám, že co příběh, to tak trochu originál. Zkusím zavzpomínat, ale sám sebe trochu brzdím, protože jsem to tu (nevím kdy a hlavně v který rubrice) už jednou ventiloval. Už jako školáček (to to hezky začíná...) jsem při pravidelnejch výletech do Prahy pádil na Václavák, abych před Jaltou obdivoval zaparkovanou nějakou tu ameriku. Dalších hodně let jsem je obdivoval aspoň ve filmech (pokud je dovolili tady promítat) a snil o tom, že by mě někdo někdy mohl aspoň svézt. Potom se objevily tyhlety internety a na nějaký stránce jsem si (snad i na pokračování) četl povídání studenta snad z Ostravy, kterej provozoval hranatýho LeBarona a byl pln optimismu (jo, myslím, že si říkal Jeník...). Zamyslel jsem se, protože když to může provozovat študent, proč bych nemohl třeba já, tehdy už obstarožní padesátník. Náhodou jsem při hledáním pramenů narazil na tohle fórum (někdy v roce 2002, 2003) a vyznal se tu k náklonosti k tehdy skoronovince - to byly ty šestiválcový Chryslery, co vypadaly jak ocucanej bonbón... Tehdy fóru vládli (v dobrým...) třeba Alibaba, Mirek, FM a jim podobní, kteří se do mne hned pustili, že jestli ameriku, tak jenom V8. Zkušenosti jsem měl doslova nulový, ale právě Mirek poslal fotku Lincolna v modrý metalíze, ročník 1990, kterej stál v bazaru v Litomyšli. Jel jsem se na něj podívat, tehdy s Alibabou, kterej svým svérázným způsobem odzkoušel vůz skokem plavmo přes železniční přejezd a prohlásil, že je fakt dobrej. Za tejden jsem se tam se synkem vrátil a auťák koupil, no. Dneska vím, že cena byla asi tak dvojnásobná než měla bejt, ale co už. První cestu z Litomyšle přes Svitávku u Brna do Teplic asi nikdy nezapomenu. Prasklý oba brzdový kotouče, altík z Felície dobíjel střídavym proudem, motor neudržel volnoběh, řízení bylo takový podivný, asi jako když řídíte veslem na zádi pramici :-). Podval mne ani nenapadnul, domů jsme dojeli bez úhony. Pak nastala doba hledání mechanika, kterej by byl vůbec ochotnej se na to podívat. Já totiž nemám ani garáž, všechno jsme se synkem bastlili na zahradě jeho domku. Ale povedlo se, z Lincolna se stal skutečnej daily driver, protože jsem jiný auto neměl. Takže nákupy v Lidlu (v roce 2005 to byl na tamním parkovišti fakt exot), víkendový cesty na chalupu, vejlety, celoročně venku před panelákem... Přibližně po osmi letech nastal čas na prodej, protože ty podmínky se i na takovým autě dost podepsaly. Lincolna ode mne odvezl Robin (tady z fóra), chvíli ho užíval a pak prodal staigrovi, takže tu zůstal. Lukášovi se obdivuju, protože při mý povaze už by byl rozebranej na díly (to v tom lepším případě). Naskytla se příležitost koupit novějšího Lincolna, rok 2001 a zase od občas přispívajícího člena tohodle fóra. S tím už to dojezdím až do konce.
To jsem se zas rozkecal, to víte, důchodce, co nemá nic na práci :-)Ford - auto pro ty, co se niceho neboji. Sralbotkove voli jinou znacku :-)
-
9. 16. 09. 2022 - 05:14
Tak teda i já... :)
O auta se zajímám již od dětství. Jako malý chlapec jsem si hrál s angličáky, později jsem je začal sbírat a přidal k nim prospekty, katalogy a různé další materiály. Shromažďování memorabilií se věnuji dodnes, ovšem angličáky již nekupuji, nemám je kam dávat a mrzí mě, že většina je v krabici v komoře. V patnácti jsem si udělal řidičák na malou motorku a začal se prohánět na “pincku” (fskutečnosti Mustang). Jedna stopa mě ovšem dostatečně nenaplňovala a tak jsem čekal na plnoletost a řidičský průkaz na automobil. Ten jsem v osmnácti úspěšně získal a nastal čas opatřit si vlastní vozidlo.
Zlomovým okamžikem se stalo náhodné setkání s člověkem v limuzíně Cadillac, který mě přivedl do světa rozměrných karoserií a velkoobjemových motorů – mezi americká auta. Do té doby jsem moc neřešil, čím bych chtěl jezdit. Již na svém prvním srazu jsem zatoužil po americkém automobilu a věděl jsem, že bez ameriky nemůžu žít. Fianční situace to ovšem neumožňovala, tak jsem se musel spokojit s půjčováním starých škodovek tehdejšího přítele mé matky, ale aspoň jsem měl čím jezdit. Později jsem se zmohl na škodovku vlastní, ale ani tohle mě dostatečně nenaplňovalo. Škodu 120 jsem vyměnil za Austin Maestro, což sice taky nebyla “amerika” a byl to tak trochu vrak, nicméně jezdit s tímhle vozem mě bavilo o poznání více. V hlavě jsem měl ovšem pořád ameriky…
Na podzim 2007 jsem se konečně dočkal a jel do Brna pro svůj první americký automobil. Byl jím bílý Chrysler ES Turbo z roku 1989, auto tvarově připomínající Peugeot 309 nejen vzhledem, ale i koncepcí pohonu. Motor vpředu napříč, navíc čtyřválec (alespoň 2.5 s turbem), pohánějící přední kola přes manuální pětistupňovou převodovku, to sice není ta pravá esence Ameriky, ale byl vyrobený v USA a hlavně – byl můj! Moje první amerika! Byl jsem neskonale šťastný, auto si velmi užíval a zažil s ním spoustu zábavy, ale jen do doby, kdy se mi do cesty připletl koncern a já to “nakufroval” do Passatu. ES bylo na odpis a já jsem začal shánět další povoz...
...a už to jelo. Momentálně je Astro moje deváté americké auto.CHEVROLET - The Heartbeat Of America
-
8. 16. 09. 2022 - 01:34
U me to zacalo nejak po roce 2000, PC hrou, kde bylo hezky vyvedeny '69 Camaro a skaredej '70 Roadrunner. Tak jsem si ty auta vygooglil, a zjistil, ze ve skutecnosti ten RR je hezci nez Camaro. A jak jsem googlil dal, narazil jsem na Chargera, a prisla posedlost. Zacal jsem svym Passatem objizdet srazy amerik, az me Caddy jednou nechal ridit jeho '80? Eldorado, a bylo vymalovano. BobAsh mi nabidl ze ze zamori opatri mopara, nacez manzelka reagovala: bud ja a nebo amerika. A tak prisel rozvod, a z Bostonu priplul '71 Imperial LeBaron. Za chvili jsem zjistil, ze vikendova amerika mi nestaci, a nasledovala rada 12 dalsich amerik, fungujicich jako Daily Drivers. A porad se toho drzim.Go Fast... or Go Home!
-
7. 15. 09. 2022 - 23:06
No tak teda joo ;-)
Teď marně přemýšlím, kdy se mi ameriky začali vlastně líbit, asi snad koncem základky a jak jinak než z filmů. Na nižším stupni byl můj sen žlutej Favorit a nebo pak Scorpio.
Na střední nás pak vzal kamarádův taťka na sraz HD do jednoho kempu nedaleko a ony tam nebyly jen Harleye, ale i docela dost (na moje první osobní setkání) amerik. Nejvíc si dodnes pamatuju oranžový Ranchero (myslím, že bylo oranžový) to mohlo být tak kolem roku 99. Auta krásný, ale ani mě nenapadlo že bych si je pořídil taky, přišli mi že budou cenově z jiného světa a já ještě neměl ani řidičák.
Nic méně jsem se pak zamiloval do Citroenu BX a to bylo taky moje první auto (taky pěkný příběh). Léta šla a já pařil na pc NFS, Midtown madness a tak podobně a vždy se snažil jezdit s amerikou. No a pak došla řada na Chrom a plameny a jeden rok byla na Konopáči soutěž o Camaro. Tak jsem poctivě sbíral a stříhal lístky a pak jsem vyrazil navštívit svůj první us sraz s cílem jet zpět Camarem. Dost mě zklamalo, když jsem na místě zjistil, že jsem si nemusel stříhat časopisy, ale ten lístek si tam prostě koupit. Plány tak úplně neklaply a Camaro si odvezl někdo úplně jiný, ale já věděl, že nějaký takový auto prostě potřebuju.
Tak jsem začal hledat a našel si cenově dostupnou 95´Rivieru, do toho auta jsem se hned zamiloval a dodnes se mi hrozně líbí. Chvíli jsem přemýšlel, ale nakonec jsem zavolal a řekl, že přijedeme kouknout. Jenže náhoda tomu chtěla, že jsem se večer před tím úplnou náhodou dostal k týpkovi co mi to auto rozmluvil (sám Buicky měl). Do toho ráno začalo sněžit (byl asi začátek května, nebo konec Dubna) a já si to rozmyslel a zavolal jsem že nedojedu. Borec v klidu, že má další zájemce.
Mě se to auto, ale hrozně líbilo a tak jsem z něj nespal. A já začal pátrat po tom jestli to bylo fakt tak hrozný auto. Našel sem toho docela dost. Inzerát co dával ještě předminulý majitel, videa na yt a pak jsem se dostal dle fotky i na nějaký děsně nepřehledný fórum :-D kde bylo pár fotek od prodávajícího a dost lidí ho tam i znalo a auto chválili..
No vlastně mě ta Rivka měla dovést asi jen sem na fórum a pak si jela svou cestou. Od té doby se už dvakrát objevila v inzerci a asi se i vždy prodala, ale nikde jsem ji nikdy nepotkal na živo.
Po tom všem mi bylo jasný, že to auto byl dobrý kup a já ho promeškal. Hledal jsem dál, ale dostala se ke mě Škoda 105L, kterou jsem zachránil před šrotem a udělal z ní docela výstavní auto. Odjezdili jsme spolu pár srazů, ale po třech letech jsem pochopil, že to není úplně ono. Že tu ameriku prostě asi fakt chci. Já mám velký problém prodat auto a obzvlášť takové co si člověk vypiplá, ale touha byla větší a tak si škodovku odvezl druhý zájemce a ani nesmlouval.
No a já začal hledat znova, pořád jsem koukal po inzerátech a našel opět Rivieru, ale tentokrát o generaci novější. Nevadí, ty tvary tam plus mínus jsou pořád. Po měsíci telefonování a psaní, kdy se majitel pokoušel k autu dostat a nastartovat ho, tak jsme se domluvili a já s tím, že ho chci půjčil dodávku a vlek a jeli jsme s bráchou pro něj. Shodou okolností opět to bylo auto člena tady z fóra. Ale inzerát tu nebyl. No nechytla potvora, umřelo jí palivový čerpadlo a den před tím asi spotřebovala poslední kapku LPG. Tak kupovat první ameriku, když nevím jestli fakt vrčí a řadí se mi nechtělo.
Zase nic, Buick mi nebyl souzen.
Pak jednou jsme si vymezili sobotu, já našel tři inzeráty a jeli jsme je objet. V Praze Grand Prix s urezlým rámem, ale jinak pěknej. V Luštěnicích Plymouth, tam jsem poprvé řídil ameriku, jelikož jsme dostali klíčky a svolení vyzkoušet ho v areálu. Radost a zážitek to byl neskutečný. Bílý sedadla a hnědý lak, krásná kombinace, ale pod kapotou V6 a vzhled byl spíš jak starý Mercedes, než amerika. Prostě to nepřeskočilo. Třetí byl už ani nevím kde LeBaron, ale ten starší, menší a hranatější a ten se mi nelíbil. Nic méně všude fajn lidi a skvělý pokec.
Takže cesta dopadla opět bez výsledku.
No a pak se objevil inzerát na Cadillac Eldorado a já jak uviděl ty tvary, tak jsem si hned vzpomněl jak jsem pařil Midtown madness a tam byl moje nejoblíbenější auto právě tenhle Cadillac. Tak jsem to hned ukazoval teď už ex manželce a ta že teda vůbec, že je to hnusný a že počkáme. No já tam stejně zavolal a domluvil se, že se na něj pojedu podívat. Na konec jsme jeli všichni i s dětma. Majitel nám dojel naproti k překopané silnici a už když se z dálky blížil jsem měl jasno. Úplně jsem místo stromů a pole viděl ty mrakodrapy z monitoru počítače. Vypadal krásně a když i ex kývla na to že jo, bylo rozhodnuto.
Sice není tak starý jak jsem chtěl, není na rámu a hrabou mu přední kola, ale už si jiný auto ani představit neumím.
No kecám 59´Pontiac Catalina coupé by se mi líbila, ale pšt ať to neslyší Dory :-D To jméno jí vybraly dcerky
edit: to mám snad delší než Chase (ten text myslím) :-D1992 Cadillac Eldorado - Dory
-
6. Re: 15. 09. 2022 - 22:48
Caddy (4): Zatím máme skóre 2:1 pro náhodu, ale teda Vladykovo “třeba támdleto” bude těžký překonat:-) Ale opět kouzlo fóra, o Fordu Tempo slyším poprvý, takže jsem si už přečetl i o Fairmontu a dalších Ford/Mercury compaktech. Tahle “obyčejná” auta se mi fakt líbí. BTW: Co ten majáček?:-)Catfish Camaro 4th gen 3.8 Convertible aka Calamaro, Buick Lesabre 1997 Custom aka na jmeno ceka, Favorit 136 LS aka Faaavo
-
5. Re: 15. 09. 2022 - 21:43
Caddy (3): jojo, koncern to dělal pro USA jako Isuzu, v Evropě Frontera, na ostrovech Vauxhall. Tahle americká verze měla americký leccos - včetně klasických výstražných nápisů pro blbý úplně na všem: "objekty v zrcátku jsou blíž, než se zdají", "plátěná střecha vás nechrání při převrácení" etc. :-)
EDIT: mimo jiné to mělo proti evropským verzím jinak udělanej palivovej systém. S tím jsem si užil spoustu historek na téma "českej trouba v autoservisu" (aby vše nakonec vyřešil frajer, co prostě ten jeden palivovej filtr navíc, kterej byl totálně ucpanej, vyměnil a řek si o pajcku, ani flašku nechtěl :-))Rubas nema kapsy...
-
4. 15. 09. 2022 - 21:00
U me to je asi trochu jine nez u vetsiny, protoze ja nemel zadny ten prvni impuls nebo nahodne porizeni... ameriky me tahly odjakziva, vzdycky jsem chtel poradne dlouhe auto, idealne s ploutvemi a takova fantasijni jsem si maloval do sesitu uz v prvni tride (ta kridla byla tak trikrat vetsi nez u '59 cadillaku :-D)...akorat tehdy za komousu jsem vubec netusil, oc jde samozrejme...takze jsem tomu rikal Rolls-Royce :-D
Takze kdyz doslo na prvni porizovani, napred jsem se ukojil '79 Mazdou 626 (tam nemohu najit origo fotku, ale presne takova, vc. barvy...tedy skoro, toto vypada na zlatou, ja mel hnedou nemetalickou), protoze vypadala dost americky ataky '81 626 coupé, protože měla bezsloupek a bezrámovky :)) ...a o chvili pozdeji jsem zjistil, ze ani orpavdu americka auta nejsou kratochvile milionaru a koupil '87 Ford Tempo...coz se prekryvalo i s prichodem na toto forum (2001)...no a pak uz to jelo a vetsina tu historii zna... :)
-
3. Re: 15. 09. 2022 - 20:56
vladyk (2): To je Frontera, ne? :) -
2. 15. 09. 2022 - 20:37
Připojím se tedy. Normálně jsem dost grafoman, ale byv vyzván, zůstanu stručnej
:-)
US auta mne nezajímala nikdy, akorát jsem se pokaždý rád podíval na honičku z "Bullita", aniž bych tušil, co jsou ty dvě káry zač. Když jsem v "gründerských dobách" před koncem milénia přestával kolem čtyřicítky mladistvě blbnout s nákupy a předělávkami (zadával jsem to, sám to neumím) starejch sporťáků a s výlety na německý dálnice, prodal poslední scirocco (2.0i 1986) a ověřil si, že je honda prelude na místní silnice zbytečně rychlá, nabyl jsem dojmu, že vlastně žádný auto nepotřebuju, protože jsem v Praze měl osobního taxikáře a mimo ni vyjížděl dost zřídka - a to mě obvykle vezla Dominující svou Ibizou (sice starou, ale ještě s originál porschetem 1500 pod haubnou a vyladěnou nějakým šíleným Švýcarem :-)).
No a jednou jsme jeli někde u ČLípy a Dominující se ptala, proč si sakra nekoupím něco svýho a já jsem pravil "já přece žádný auto nepotřebuju, koupil bych si leda nějakej úlet - TŘEBA TÁMDLETO!!!" - akorát jsme míjeli takovej malej bazárek a tam "támdleto" stálo. Isuzu Amigo 1992, jen zadohrabka, černý, dotažený od nějakýho farmáře z Iowy, nabořený zadní dveře (farmář asi neuměl couvat) a s naprosto příšernou magenta plachtou, kterou tady nechali borci ušít, protože originál zůstal někde v Iowě na poli. Plachta neměla zadní okno a ten borec, co to šil, otočil švy naruby... v normálním dešti to celkem šlo, ale v myčce to občas fungovalo jako super sprcha :-) Koupili jsme to prakticky na místě.
Zažil jsem s tím autem spoustu legrace a navíc to byl pracant, občas lituju, že jsem si ho nenechal - jenže to už jsem se o ty ameriky začal trochu víc zajímat a v Hostivici stál červenej firebird, kterýho nikdo nechtěl, a červíček hlodal tak dlouho, až jsem ho chtěl já. A datum pořízení si budu pamatovat do smrti, protože když jsem si šel do bazáristovy buňky pro papíry, tak tam všichni čuměli na bednu, ve který zrovna nalítavalo druhý letadlo do WTC... no a pak už přišly ty plánovaný i realizovaný úlety s osmiválem v autech, do kterejch nepatřil. Jezdilo to jen občas, ale vždycky to stálo za to - v dobrým i zlým :-)
A teď "jako starej vagabund" jezdím fabií XD
That's all folks.Rubas nema kapsy...
-
1. Calamáro 15. 09. 2022 - 14:18
V chatu "Co je kde na prodej" jsem se dostal k tomu, jak se to vlastně stane, že se někdo začne zajímat o americký auta a jaký bylo to první.
Jsem psavej (předem omluva za délku příspěvku) a zvědavej a budu moc rád, když se podělíte, jak to bylo u vás. Půjdu příkladem a začnu.
O americká auta jsem se nějak zvlášť nezajímal. Registroval jsem je a otočil se za nima, když kolem projela, ale na srazy jsem nejezdil. Pořádně jsem si je prohlédl pár let zpátky na legendách, ale abych se hned nadchl, to ne. Takže majitelem amerického auta, konkrétně Camara 4. generace jsem se nakonec stal tak, že si brácha kupoval rodinné auto - Kamiq a řešil, jestli se mu tam vejde kočárek.
Jelikož jsem měl auta vždycky rád a i v rodině jsem „car guy“, jak říkávali staří Římané, skočil jsem na net a začal prohlížet všemožná auta, motorizace, výbavy, aby měl alternativy a měl z čeho vybírat.
Stalo se tak, že jsem náhodou narazil na inzerát na Ford Cougar 2.5 V6. Byl za pár šupů a já jsem si uvědomil, že jsem vlastně vždycky chtěl mít auto na léto. Auto jinak nepotřebuju, sám jezdím MHD nebo na kole, navíc přítelkyně má firemní auto.
Něco zajímavýho, o co se ale nebudu bát, bude to levný a pak to třeba zase po roce prodat. Nadhodil jsem téma přítelkyni, která taky ráda řídí, že můžeme spojit síly a došli jsme k tomu, že když už to má být na léto, mělo by to být bez střechy. Navíc máme k dispozici garáž, což je byl podstatný faktor.
MX-5, Fiaty i Alfy se mi sice celkem líbí, ale padly hned, protože mám 192 cm a navíc mě spíš láká klidná jízda a ne řezání zatáček. Nakonec jsem tak vybral spíš důchodcovský auta Saab 9-3 kolem roku 2000 - ty se mi líbily od doby, kdy jsem v jednom seděl na autosalonu v Lipsku mnoho let zpátky a navíc mám hodně blízko k letectví a Volvo C70. Hledal jsem benzín, manuál. Na Volvu se mi mimo jiné líbilo, že je to kus auta a připomínal mi tak ameriky, aniž bych si to uvědomil. Velký motory, houpavá jízda, žádnej stres...
Proběhlo pár návštěv bazarů, ale bez úspěchu a pak se stalo, že jsem při prohlížení inzerátů narazil na Camaro. Stálo očividně v bazaru už nějaký čas, ale první dojem byl „pěkná stíhačka“. Byl tedy nad plánovaný rozpočet a navíc mi to přišlo doost exotický, ale už jsem si ho začal prohlížet. Skočil jsem i na camaro forum a začal studovat a pročítat a koukat na youtube na videa. Každopádně pořád zůstalo u původních možností.
První Saab, který se mi jo líbil, jsme si měli prohlédnout jeden víkend, ale nakonec to neklaplo časově a domluvili jsme se na další týden a mezi tím jsme jeli do bazaru mrknout na starší Volvo C70. Ta návštěva byla famózní, jak z nějaký komedie. Prodejce s cigárem v puse, který nevyndal, ani když jsme si sedli do auta, střecha zaseklá v půlce otevírání a dotaz prodejce „nevíte, jak se to sundavá ručně?“ a po mé negativní odpovědi jeho "hmmm, tak to se asi neprojedeme"... Za pět minut bylo po návštěvě:-)
Náhodou jsme ale byli kousek od bazaru, kde bylo Camaro. Tak jsem si řekl, že když už jsme tam, alespoň se na něj mrkneme, ať ho vidím na vlastní oči. Dorazili jsme tak bez ohlášení a první pohled byl takovej neutrální.
Auto ve třetí řadě, zaprášený, na zpuchřelých pneumatikách, odsazenej blatník, protože někdo auto posadil na zvedák držákem blatníku. Ale motor naskočil napoprvé, žádnou rez jsem neobjevil (jaký to div, když je to z velký části plastový😊, výfuk jako novej, diferák a spol sice trochu mokrý, ale pod autem nic nebylo (nevěděli, že se na něj někdo přijede podívat, takže pod ním určitě neuklízeli), k tomu kouzelnej originál manuál v němčině....tak jsme se domluvili na jízdě za pár dní. No a pak už to bylo. Láska na první projetí. Pamatuju si hlavně, že mě okouzlil ten velkej volant, pohodlná sedačka a zvláštní styl jízdy, to auto působilo jakoby příjemně těžce, ale v dobrym slova smyslu. Něco čím se fakt odlišovalo od běžných aut. Asi i díky tomu dlooouhému předku. Všechno na mě navíc působilo, že je to taková kovářská práce, a že si s tím poradím.
Střecha, elektrika, klima, všechno fungovalo na první cvaknutí. Uhranul mě původní kazetový přehrávač! V autě žádná vlhkost nebo stopy po ní. Žádný úpravy nebo tuning, což je pro mě nutnost.
Když jsem vystoupil a prodejce nás nechal, ať se poradíme, tak jsem měl pocit, že ho tam prostě nemůžu nechat, aby si ho třeba koupil nějakej barbar na předvádění se a zlikvidoval ho.
Poslední potvrzení byl pak pohled přítelkyně. Asi to znáte, ten pohled "tohle a žádný jiný", asi když jdete kolem klenotnictví a jsou tam snubní prsteny:-) Už se v tom viděla s šátkem na hlavě a černých brýlích:-)
Takže Saab měl smůlu a já se stal majitelem Camara, překřtěného na Calamáro, protože s přítelkyní děláme ve firmě, která dováží rybí konzervy. Ostatně kamarád kdysi říkal, že bychom měli správně jezdit jenom Humrem a nebo Kiou Šprotáž, tak Calamaro projde.
To, že jsem udělal dobře jsem poznal, když jsem za pár dní vybíral z bankomatu peníze na servis a usmíval se u toho. I teď, po roce a půl se nestane, abych někam jel a neusmíval se. Přítelkyně jezdí taky a moc jí to v něm sluší a mám tak spojence na náklady, což je taky dobrý. Kupuju si na aukru audiokazety, aby bylo co poslouchat, jezdím pomalu, nespěchám, protože je mi v tom autě fakt dobře. Jediný, co mě mrzí je, že pracuju 15 minut autem z domova a když přijedu domů, je to moc krátký a ještě bych to někam protáhnul.
Na další auto zatím nejsou peníze, protože mě ještě čeká pár operací s Calamárem, ale už jsem zaháčkovanej a alespoň jedno na zimu, bych bral. Ideálně osmdesátkovou krabici. Ale příroda ví, co to bude.
Tolik moje historie. Budu rád, když se přidáte, samozřejmě i mnohem stručněji:-)
Catfish Camaro 4th gen 3.8 Convertible aka Calamaro, Buick Lesabre 1997 Custom aka na jmeno ceka, Favorit 136 LS aka Faaavo
-
Podpora rozvoje (reklama)
(c) 2005-2013, USMotors
Při potížích napiste na info@usmotors.cz)