 |
Klukovský sen |
Dobrý den, zdravím všechny
příznivce amerických vozů, se kterými bych se chtěl podělit o radost ze svého,
před nedávnou dobou zrestaurovaného PONTIACu TRANS – AM Targa 1979.
Ke svému vozu jsem se
dostal asi před třemi a půl léty. Kdy jsem v německých inzertních novinách objevil
inzerát nabízející můj vůz za velmi nízkou cenu. Sestra zatelefonovala majiteli, a
domluvili jsme si schůzku.  Za dalších 14 dní už auto stálo v garáži.Mělo zničenou převodovku
prorezivělou a boulovatou karosérii a interiér jsem mohl rovnou vyhodit. Neměl jsem v
podstatě žádné předchozí zkušenosti s opravou automobilů, ale díky tátovi a jeho
přátelům z Veteran Car Clubu Domažlice jsem se mohl pustit do práce. Zvlášť
nedocenitelnou pomoc mi poskytnul autoklempíř Pan Jaroslav Špaček. Potřebné
informace jsem sháněl kde se dalo, od různých lidí, na Internetu, až se mi nakonec
podařilo získat na burze manuál Haynes.  Převodovku se podařilo za přispění německých
veteránistů sehnat za zlomek ceny, za kterou mě to bylo nabízeno některými
firmami u nás. Interiér jsme pořídili s velkým štěstím od stejného chlapíka jako
převodovku Pak už jen zbývalo obětovat volný čas. Po dvou a půl letech bylo auto
hotovo.
Nikdy nezapomenu na pocit, který
ve mně byl, když jsme poprvé natočili motor, nebo, když jsme s vozem vyjel na
první zkušební jízdu.  Není
nic lepšího než sundat střešní okna a nechat se ovívat čerstvým větrem a
zároveň poslouchat hluboké burácení osmiválcového motoru, zatímco vás setrvačná
síla mačká do sedla. Jak se Vám líbí ?
S pozdravem, Jiří Bay
|
