Nejen Corvette, ale i Thunderbird se
stal již během několika málo let své produkce skutečnou živoucí legendou. Není
divu, vždyť oba vozy pojí přibližně stejné datum vzniku, ale především téměř
identické schéma: dvousedadlový dvoudveřový vůz s atraktivní karosérií kabrio,
sportovních odlehčených tvarů.
Ford se rozhodl pro takovýto vůz na základě poválečné zvýšené poptávky
americké veřejnosti po nepříliš velkých, ale o to výkonnějších roadsterech. Byly
to vozy zcela jiné koncepce, než pouhé konverze velkých a těžkých křižníků té
doby. Těmi disponovali hlavně britští výrobci, jejichž sportovní modely byly ale
velmi jednoduché, spartánsky vybavené a mnohdy nepříliš kvalitně zpracované. A tak
zde byla příležitost k zaplnění díry na trhu a nabídce modelu, kterému by
nescházel sportovní náboj, ale ani dostatek komfortu, na jaký jsou američané
navyklí.
Inspiraci získali konstruktéři Fordu v Evropě, na zdejších malých i velkých
výstavách automobilů. Počátkem padesátých let
byl udán směr, jakým se má vývoj roadsteru vydat a práce všech divizí mohla
začít, ačkoliv oficiální pokyn z vedení nebyl doposud vydán. Až když z GM
prosákly zprávy, že konkurent připravuje svůj model Corvette, byla dána zelená. Vývoj
druhé generace „hromových ptáků, započala v roce 1955, krátce po uvedení
modelu 1955 na trh. Původně se mělo jednat o face-lift staršího modelu, se zhruba
stejnými proporcemi. Tehdejší šéf divize Ford koncernu Ford Motor Company, Robert
McNamara, však rozhodl o změně koncepce z dvousedadlového roadsteru na
dvoudveřový vůz pro čtyři osoby. Jeho snahou bylo i prosazení dalších
karosářských variant, jako například kombi. Naopak dvoudveřový hardtop se stal
tématem mnoha polemik, zda je ve výrobním programu nutné ho zachovat, či nikoliv.
Nakonec zůstal hardtop stejně jako kabriolet, ostatní experimenty se neuchytily. Vývoj
druhé generace stál 40 milionů dolarů, téměř stejně tolik, co vývoj posléze
zaniknuvší divize Edsel.
Důvodem, proč T-bird dostal zadní řadu sedadel, byla snaha o jeho větší
praktičnost, vedoucí ke zvýšeným prodejům. Marketing se tak zaměřil na rodiny
s dětmi, či starší páry, občas vyrážející na výlety i s vnoučaty.
Uvažovalo se o uvedení dvou modelů - dvou a čtyřmístného. Square Bird, který
dostal svou přezdívku po jeho hranaté střeše, nebyl určen pro příznivce dravé
sportovní jízdy, v nabídce chyběly špičkové motory, které se vrátily až
v další generaci. Dle všech studií američané totiž upřednostňují osobní
pohodlí, sportovní jízdu si vychutnají málokdy. Přesto obdržel prestižní
ocenění Auto roku od magazínu Motor Trend.1958
1958 |
Motor |
|
5,8
V8 OHV, 300k |
|
karb:
4 bbl Holley |
Převodovka |
|
3-st
manuální, overdrive, Ford-O-Matic |
Rozvor (mm) |
|
2.870 |
První
představení veřejnosti se uskutečnilo o silvestrovské noci na přelomu let 1957 a
1958 v luxusním
golfovém klubu v Palm Springs. Design modelu ‚58 značně připomínal ostatní
fordy tohoto ročníku. Měl čtveřici vyvýšených kruhových světlometů na úroveň
kapoty, stejně tak i mohutný nárazník se začleněnou výrazně zaoblenou maskou
chladiče. Měla podobný tvar, chybělo pouze žebrování ve tvaru T. V kapotě
zůstal zachován sběrač vzduchu, byl však širší a nižší. Zadní světlomety byly
po dvojicích lemovány chromovanou lištou, celkově tvořila zadní část velmi
zajímavý celek. Víko zavazadlového prostoru, se svažující se střední částí
výrazně k poznávací značce, bylo zajímavě tvarované, z obou stran
ohraničené ploutvemi.
Do spodní části dveří tvůrci umístili hrot špičatého prolisu, končícího až
v zadním nárazníku. Během let se mírně měnilo jeho pojetí, v tomto roce
byl opatřen vertikálními žebry, členěnými po sedmi do pěti skupin. Celkově
větší rozměry měly původ v rozvoru prodlouženém na 2.870 mm, vůz tak
dosahoval délky 5.217 mm. Konstrukce byla opravdu revoluční, poprvé u Fordu byla
použita samonosná karosérie, o poznání tužší a odolnější proti vibracím.
Uvnitř musela lavice vpředu ustoupit děleným sedadlům, s konzolí mezi nimi. Ta
ukrývala tunel tunel s hnacím hřídelem. Toto řešení umožnilo zachovat světlo
výšku i při čtyřsedadlovém uspořádání. K pohonu sloužil pouze jediný
motor, vidlicový osmiválec Interceptor Special 352 o objemu 5.773 mm, produkující
rovných 300 k. Pocházel z produkce sesterské značky Lincoln, z nové série
FE. Tři převodovky byly v nabídce pro rok 1958: třírychlostní manuální,
manuální s rychloběhem a samočinná Ford-O-Matic. Bohužel se tam nedostal
sedmilitrový motor V8 430 CID, který byl po T-bird rovněž vyvíjen. Rok 1958 přinesl
Spojeným státům ekonomickou recesi, přesto se thunderbirdů prodalo 35.758 kusů
s pevnou střechou a 2.134 kabrioletů, za ceny od $3.630 , resp. $3.914.
1959
1959 |
Motor |
|
5,4
V8 OHV, 225k |
|
Karb:
2bbl Holley |
|
5,8
V8 OHV, 300k |
|
Karb:
4bbl |
|
7,1
V8 OHV, 350k |
|
Karb:
4bbl |
Převodovka |
|
3-st.
manuální, overdrive
Ford-O-Matic |
Rozvor (mm) |
|
2.870 |
Další
ročník přinesl především kosmetické úpravy v podobě
nové masky s horizontálním členěním. „Střely“ na bocích dostaly
chromované hroty a zmizely z nich svislá žebra. Nabídka motorů se rozrostla o
slabší osmiválec Thunderbird Special 332 (5,4 l) o výkonu 225 k a silnější 430
(7,1 l), produkující 350 k. Vinuté pružiny v tomto roce nahradily vzadu listová
pera.
I když ambice T-birdu byly jinde, než v ohromujících sportovních
výkonech, zrychlení špičkové verze z nuly na 100 km/h atakovalo osmisekundovou
hranici a při závodě Daytona 500 dojel Johny Beauchamp na druhé pozici. Za téměř
shodnou cenu se prodalo 57.195 hardtopů a 10.261 kabrioletů, tudíž necelý
dvojnásobek.
1960
1960 |
Motor |
|
5,4
V8, 235k |
|
Karb:
2bbl |
|
5,8
V8, 300k |
|
Karb:
4bbl |
|
7,1
V8, 350k |
|
Karb:
4bbl |
Převodovky |
|
3-st.
manuální, overdrive
Ford-O-Matic |
Rozvor (mm) |
|
2.870 |
Opět
se změnila pouze textura masky chladiče a ta byla
opticky rozdělena třemi vertikálními a jedním vodorovným pruhem. Inovováno bylo i
několik detailů na karosérii. Například šíp na dveřích se zbavil všech nic
neříkajících příkras a dostal stylizovaný text „Thunderbird“.
Nejmarkantnější byla změna na zádi, ročník 1960 se odlišoval od předchozích dvou
šesticí kulatých světlometů, na rozdíl od dřívějších dvou na každé straně.
V roce 1960 se objevila limitované série modelů kupé se střechou Landau,
vyrobených pouze v počtu 500 kusů. Stejně
tak posuvné střešní okno bylo za příplatek a dostupné pouze v několika
stovkách exemplářích. Celkový počet vyrobených kusů opět překonal rekord,
prodalo se dohromady 92.843 vozidel. Design začal již zastarávat, doba byla překotná.
Již příští rok se objevila třetí generace s přitažlivým stylingem.
Foto: Archiv autora
|
|