Po dlouhé a tuhé zimě konečně přišlo jaro a s ním i čas vytáhnout plechové miláčky z garáží (nebo alespo? obout letní pneumatiky) a vydat se na první sraz sezony. Ten se letos již podruhé konal v Jizbicích pod Blaníkem a společně ho pořádaly ČKMAA a Cadillac Klub ČR.
Naše skromná kolona z Pardubic měla již tradičně sraz v pátek ve čtyři hodiny v oblíbeném RoadCafé, abychom měli čas patřičně se posilnit a naplánovat tak dlouhou a namáhavou cestu. Když krátce před půl šestou dorazilo poslední auto, nic nebránilo velkolepému odjezdu. Už samotná cesta byla zážitkem, kombinace krásné krajiny na vysočině a klasických amerik byla prostě neodolatelná. Náladu nám kazil jen občasný déšť a představa srazu, stráveného sledováním moknoucích amerik z okna chatky. Stále jsme ale doufali, že to kolegové z pořádajících klubů mají tam nahoře dobře zařízené a že objednali to správné počasí. Jak se později ukázalo, naše důvěra byla oprávněná.
Do kempu jsme dorazili těsně před soumrakem a po vyřízení nezbytností jako ubytování a nákupu večeře jsme se mohli začít věnovat bohulibé činnosti, kvůli které existují páteční večery na srazech, tedy společenskému životu a debatám o amerických autech u sklenky (nebo láhve) něčeho dobrého. Když jsem se před polednem probudil, zjistil jsem, že i přes nepříze? živlů dorazila spousta aut a že jim plocha kempu, omezená zbytky sněhu a bahnem, téměř nestačí. Pořádajícím klubům se navíc opravdu podařilo na celý den zajistit slunečné počasí, pro sraz téměř ideální. Záplavy a dlouhá zima sice omezily počet účastníků z lo?ských zhruba 140 na 100 aut, ale i tak se bylo na co dívat.
Po příjemném “dopoledni” stráveném potulováním se po ploše, obdivováním aut a konverzací s jejich majiteli přišel hlavní bod sobotního programu, kterým byla spanilá jízda po okolí. Na rozdíl od minulého ročníku jsme se tentokrát museli obejít bez zastávky ve Vlašimi, ale i tak byl pohled na dlouhého “hada” Amerik, vinoucího se po zakroucených silničkách, krásným osvěžením po dlouhé a šedivé zimě. Po spanilé jízdě jsme se museli vydat nakoupit zásoby, takže jsme bohužel přišli o možnost vyhrát některé z úžasných cen, která nám pořádající kluby připravily. Když jsem sledoval šťasné výherce, místy jsem hořce litoval, že nejsem na jejich místě a nemohu si odvézt úžasné a neobyčejné ceny, které přebírali. Ale takový je život a já si o krásných věcech, jako byl rybářský prut od Horsta Fuchse nebo jen lehce havarovaný modýlek Porsche mohu nechat jen zdát.
Pro sobotní večer, na který zde zůstalo mnohem více aut i majitelů než jich přijelo na večer předchozí, byl připraven speciální a velmi poutavý kulturní program. Po něm již následovalo jen ráno, kdy jsem se dočkal podobného překvapení, jako den předtím. Tentokrát však ameriky nepřibyly, ale naopak téměř všechny zmizely. To bylo jasným znamením, že je třeba se sbalit, vyrazit na cestu domů a těšit se na příští sraz.
Nezbývá než poděkovat pořadatelům za skvělou akci a doufat, že se příští rok sejdeme znovu na stejném místě a snad nám bude i více přít počasí.
— Bob Ash, 12/04/2006
© 2006 U.S. Motors, usmotors@usmotors.cz
