Asi to dělá už můj věk, ale mám raději poklidnou atmosféru srazu na travnatých plochách členitého kempu, než pálení gum při krocení divokých koní pod kapotou. Proto se mi na Konopáči nebo třeba i v Jizbicích líbí. Přispívá k tomu samozřejmě i slunečné počasí, kdy můžete posedět s přáteli a kamarády nad sklenkou něčeho dobrého a pohovořit o radostech a strastech života. A toto vše mi letošní ročník Lucky Cruisers Weekend nabídl v plné míře. A to, že to bylo v atmosféře srazu amerických aut, je pro mne takový bonus navíc. I když podstatný bonus. 

Ale dost rozjímání, pojďme se podívat, co vše nám letošní sraz v autokempu Konopáč přinesl nebo lépe řečeno přivezl.

Naštěstí se objevilo několik nových aut, takže i ostřílení harcovníci po srazech měli co obdivovat a o čem povídat. Skvěle se doplňující moderátorská dvojice předváděla excelentní technické znalosti v osobě Iva Kunetka, kterého doprovázel svými více či méně vtipnými bonmoty Ruda z Ostravy. Díky nim tak bylo představování aut na „rampě“ poučné i zábavné. Sobotní dopoledne uteklo jako voda a přiblížila se 14. hodina a s ní očekávaná vyjížďka do města Chrudimi. Kolona dojela spořádaně až do centra před gotický chrám Nanebevzetí Panny Marie, kde auta zaplnila náměstí do posledního místečka. Místní tak měli možnost nasát částečně atmosféru srazu a posádky se zase mohli občerstvit v místních podnicích. A zde mám jednu výtku, i když ne na organizátory, najít prodej zmrzliny na náměstí byl doslova nadlidský výkon.

Ale to už se vracíme zpět, tak aby organizátoři mohli vyhlásit vítěze ve všech vypsaných kategoriích a předat jim poháry. Těch bylo úctyhodných 53. Ti co pohár nevyhráli, měli ještě možnost získat některou z cen tomboly. A to už se začíná pomalu smrákat a to je nejvyšší čas nastartovat káru a zahájit ten pravý cruising po areálu. Pickupy ověšené spokojenými pasažéry se pomalu proplétaly po kempu, a kdo se nevešel na korbu, mohl, stejně jako v pátek, využít možnosti návštěvy autokina nebo jen tak posedět u některého z občerstvovacích stánků. A že někteří seděli dlouho, mohu potvrdit, neboť poslední stánek zavřel asi ve 3 hodiny ráno a tak jsme museli jít spát i my. Bohužel nedělní probuzení nebylo již tak pozitivní. Přivítala nás zatažená obloha a časté přeháňky. To bohužel skoro všechny donutilo rychle sbalit věci a vyrazit k domovu.  Při každém loučení ale zaznívala v podstatě ta samá věta: „Příští rok na Lucky Cruisers Weekendu opět nashledanou“