Ahoj, jmenuji se Tomáš a budu se snažit napsat, jak jsem přišel k MOPARům a co mě k nim dovedlo.

Vpodstatě jsem se o auta zajímal vždy, měl jsem jich už pár desítek, ale to je zase na jiné povídání. Takže půjdeme přímo k věci, a to jak jsem koupil první MOPAR.

Vše víceméně začlo kolem roku 1994, kdy mi bylo něco kolem 5 let. S bráchou a mámou jsme hráli pexeso, ale tentokrát zcela nový, s autama. Pamatuji si, jak na nich byly „žhavý novinky“ jako faceliftovaný Favorit (ano, ještě ne Felicie) a fůra dalších aut včetně Chrysleru Neon v takové té typické zelené barvě, kolem už trochu šero a v pozadí něco jako spousty různě zbarvených paprsků právě jako záře od neonových reklam. To auto mě naprosto nadchlo, byla to jediná amerika v celém pexesu a zcela něco jiného!

Uplynulo asi 16 let a já v té době měl spousty aut se zrůdnou spotřebou a potřeboval jsem s omezeným rozpočtem koupit něco na denní ježdění. Nemohl jsem nic najít a pak mě napadlo: „CHRYSLER NEON“, po několika vracích za hrozné peníze jsem si přivezl celkem slušný kus ve vínové barvě ve výbavě LE, manualu a EU verzi. Super auto! Pohodlný, spotřeba neuvěřitelná a výbava dostačující. Zaujal mě vzhled jak zevnitř tak zvenku. Do teď na mě působí strašně nadčasově. Auto jsem měl moc rád, nakonec s ním jezdila přítelkyně do práce, ale už pomalu dosluhovalo, tak jsem ho prodal. Chvíli dokonce jsem ho měl souběžně s bráchou, který měl Dodge Neona v automatu. A měli jsme stejnou barvu! Lidi docela koukali.

Po prodeji uplynulo spousty vody a ještě víc aut. Až před půl rokem jsem se rozhodl změnit práci, ale k tomu jsem potřeboval vlastní trochu větší auto. Ale jaký??? Uznávám jen německý nebo americký. Galaxy/Alhambra/Sharan? První generace ošklivá, sociální výbava a nezáživné motory. Chtěl jsem automat, protože jezdím nejméně 250 km denně po Praze. Tak bylo jasný, že padne volba na něco luxusního, levného na údržbu a provoz, a přitom co nemá každý – Voyager/Caravan. Naftu nechci, takže 3.3 V6 s LPG mi přišel jako nejlepší volba.

Po shánění a několika podvodných inzerátech jsem narazil na jednoho krátkého v nevídaném stavu asi 150 m od domu. Auto jsem prolezl, projel a druhý den koupil. Musel jsem ho mít! Byl po druhém majiteli s poctivými 172 tis. km a komplet dokumenty, včetně kupní smlouvy od prvního majitele, vyplněné servisky do roku 2009 a návody k použití. Je to EU verze koupená nová v Praze. 3.3 V6 automat, výbava Limited.

Po 14 dnech prošel přestavbou na sekvenční LPG a nyní je můj denní pomocník a živitel. Je naprosto spolehlivý a mám ho moc rád.

Za asi 5 měsíců jsem najel už 30 tis km. Používám ho pouze se dvěma předníma sedačkama – obrovský prostor.

Nyní jsem nakoupil nové díly jako brzdy, svíčky, kabely, filtry… prostě spotřební věci. Spotřeba ve městě cca 2,50 Kč/km. Spokojenost. Pohodlí a výbava je samozřejmost. Člověk se někdy až diví, kolik to někdy budí pozornosti, i když jich je všude mraky. Ono taky v mé branži jsem asi jediný, kdo takové auto má

To je můj příběh „Já a Mopar“. Doufám, že alespoň trošku zajímavý a také doufám, že Moparu zůstanu věrný. Podle mě jsou to za ty peníze vynikající, spolehlivá a hezká auta.

Hodně štěstí, přeji všem (nejen) Moparistům

Tomáš „kurýr“

Mopar Crew
http://moparcrew.bloger.cz/