Kytování a broušení je docela nezáživná a zdlouhavá práce. Zvlášť když to člověk dělá poprvé v životě a neumí to. Protože se to ale chci naučit, tak jsem se do toho prostě pustil, a uvidím, jak to dopadne.

Dneska jsem se stavil u kámoše automechanika, aby mi zavařil pár míst vpředu na karoserii.

Je tomu přesně rok, co jsem si přivezl z Brna svého Plymoutha. Pamatuju si to, jako by to bylo včera. Byla to idylická jízda. Vedle mě seděl kamarád Karel, který mě k amerikám přivedl, za což mu patří velké dík.

Každý malý kluk si hraje s autíčky, někteří z nás z toho naštěstí nikdy nevyrostou. Auta mne vždycky hodně bavila, ale těm, která jsem střídal, něco chybělo. Nebyla špatná, ale neměla stahovací střechu, motory měly málo válců a i když na naše poměry bývala spíš větší, na půjčený Lincoln Town Car jsem nikdy nezapomněl.

Protože pro testaci budu potřebovat fotky vozidla, zajel jsem na blízkou louku, kde občas létám s RC letadly, abych udělal pár fotek.

Áha, mám sms-ku od Karla. Napsat něco o svém Moparu? Nějakou zajímavost? A jak jsem k němu přišel? … Ano, jak jsem k němu vlastně přišel?

Kustom Hudson, Ford a Chevy. A nechybí páteční ohlédnutí…

Včera mi začal zlobit motor, nechtěl běžet na volnoběh. Kamarád automechanik mi poradil, že bude zanesená volnoběžná tryska.

Ameriky jsou známé hlavně svým bublavým zvukem, ale když uslyšíte zvuk téhle krásky, nejspíš si budete myslet, že si z vás někdo krutě vystřelil.

Upravený Oldsmobile, pradávný přívěs a páteční ohlédnutí…