Ahoj, jmenuji se Tomáš a budu se snažit napsat, jak jsem přišel k MOPARům a co mě k nim dovedlo.

Vezměme to dokola a dokola… Začalo to nevinně, myšlenkou koupit si auto, koupit si ameriku…

Všechno to začalo v roce 2003, kdy se mě můj kamarád Karel zeptal, jestli se chci jít podívat na sraz amerických aut v Těrlicku. Auta se mi vždycky líbila, tak jsem neváhal. Hned po příjezdu do kempu jsem věděl, že nebudu litovat. Celý víkend jsem si maximálně užil. Kouzlo amerik a celá ta úžasná atmosféra mě naprosto uchvátila.

Divoká doba těsně porevoluční. Houby po dešti v podobě autobazarů na každém rohu, nacvakané mrtvolami na čtyřech kolech za neuvěřitelné prachy.

Co napsat o nezajímavém autě? Nezajímavém pro běžné návštěvníky US srazů, ti koukají hlavně po houpajících se křižnících z 60-tejch až 70-tejch let. A pak taky ty muscle cars jdou hodně na dračku. Nějaká Saratoga ze začátku 90-tejch let vod „Cháčka“ je naprosto neviditelná věc.

Dostal jsem od Karla nabídku, abych zavzpomínal, jak a proč jsem si pořídil MOPARa… Tak se hezky usaďte, nehlučte, dědeček vzpomíná…

Je tomu přesně rok, co jsem si přivezl z Brna svého Plymoutha. Pamatuju si to, jako by to bylo včera. Byla to idylická jízda. Vedle mě seděl kamarád Karel, který mě k amerikám přivedl, za což mu patří velké dík.

Áha, mám sms-ku od Karla. Napsat něco o svém Moparu? Nějakou zajímavost? A jak jsem k němu přišel? … Ano, jak jsem k němu vlastně přišel?

Proč toto auto, jak jsem k němu přišel, jaké s ním mám plány do budoucna, co se mi líbí a co na něm nesnáším? To jsou otázky na které bych se pokusil odpovědět…

Mé trampoty s těmito vozy se datují od roku 2006, kdy jsem si pořídil první ES Turbo, ale nepředbíhejme…